Stavba: pře- -(it)/-n(it) (se), kde n se někdy vkládá mezi základ a sufixovou část (přelidnit); (i) reprezentuje podoby kmenotvorného sufixu, (t) reprezentuje soubor slovesných zakončení, obojí odpovídá vzoru prosí; se je fakultativní reflexivum.

I. Cirkumfixem pře- -it (bez zvratného zájmena) se (zřídka) tvoří slovesa od podstatných jmen. Takové výrazy nesou významy: (1) změnit to, co označuje základové substantivum (hnízdo → přehnízdit), (2) přesáhnout očekávanou míru toho, co označuje základové substantivum (krev → překrvit), (3) spojit pomocí toho, co označuje základové substantivum (most → přemostit).

II. Výjimečně se tvoří tímto cirkumfixem slovesa od adjektiv. Takto vytvořená slovesa nesou význam (4) změnit tak, aby odpovídal základovému adjektivu: český → přečeštit.

III. Od sloves se tímto cirkumfixem zpravidla neodvozuje, protože slovesa vykazující pře- -it mívají za základ slovesa rovněž se sufixem -it: rušit → přerušit, měřit → přeměřit, sytit → přesytit. Jedná se tedy zpravidla o odvození pouze prefixem ► pře-. Existuje ovšem několik případů, u kterých můžeme o odvození pomocí cirkumfixu pře- -it uvažovat. Jde především o případy, kdy slovesa bez prefixu byla nahrazena slovesy jiného časovacího vzoru (např. stavět : přestavit). Taková slovesa nesou potom významy popsané v hesle o prefixu ► pře-, kam jsme je také zařadili.

Dalším problémem je často rozhodnutí, je-li základem jméno, nebo až sloveso vykazující sufix -it. Ze synchronního pohledu můžeme považovat za odvozená cirkumfixem taková slovesa, u kterých sloveso bez předpony zaniklo, popř. zaniká: přestoupit (stoupit), překročit (kročit), přeložit (ložit); tato slovesa jsme přesto zahrnuli do hesla o prefixu ► pře-. O paralelním odvození prefigovaného a neprefigovaného slovesa od základového substantiva, popř. adjektiva můžeme uvažovat především v případech, kdy obě slovesa mají různé významy: hnízdit ‚mít hnízdo‘ vs. přehnízdit ‚změnit stanoviště hnízda‘, sídlit ‚mít sídlo‘ vs. přesídlit ‚změnit stanoviště sídla‘.

Jako spoluformant se objevuje reflexivizační se. Problém je, kdy můžeme se považovat za součást popisovaného cirkumfixu. U výše uvedených sloves musíme vycházet z řetězce, v němž je reflexivní zájmeno samostatným odvozovacím prostředkem: místo → přemístit → přemístit se. Naproti tomu u některých z výrazů, které vytřídíme jako irelevantní (protože jsou běžná i neprefigovaná slovesa se sufixem -it), můžeme vycházet z toho, že slovesa mající prefix pře- a zároveň reflexivum se byla odvozena cirkumfixem. Tato slovesa jsou ale jen částí větší skupiny, protože jejich základem mohou být i slovesa vykazující jiný sufix než -it; viz ► pře- se.